MY WORKING HOLIDAYS

8:03:00 AM


 V posledním článku o mém pobytu na Mallorce (tady) jste mohli číst o našich začátcích na ostrově, nesnázích, tápání, hledání a náhod, které nám pomohly najít ubytování. Těsně po zveřejnění nás ještě ten den čekal pohovor. S prací to tam opravdu nebylo jednoduché, zvlášť proto, že jsme přijely až v půlce sezony (většina lidí tam začíná pracovat kolem konce dubna!), tak nás ve většině hotelech a restaurací odmítali, s tím, že už mají plno. Proto tenhle pohovor byl pro nás jako malý zázrak a ještě si nás tam takhle pěkně předcházeli. :))
 Nicméně jak už to tak chodí, tak na smluvený pohovor jsme musely přijít ještě asi třikrát neboť neskutečně vytížená manažerka na nás pokaždé neměla čas. Naštěstí to ale nakonec dobře dopadlo a po vyřízení dalších potvrzení v nedalekém městě jsme konečně začaly pracovat.
 Nadšení bylo obrovské, to jsme totiž ještě netušily do čeho jdeme :))))).
 Byl to komplex 4 restaurací vedle sebe, které vlastnil jeden Holanďan, manažeři byli vesměs Němci a zaměstnanci většinou Španělé. Skoro všichni stálí zaměstnanci tam pracují 6/7 měsíců a pak zbylých cestují a odpočívají. Já jsem pracovala jako číšnice v jedné restauraci a Markét (moje kamarádka/spolucestovatelka) vedle v druhé restauraci jako barmanka.  No řeknu vám to na rovinu, med to nebyl. 10 hodin denně, dva měsíce, bez jediného dne volna opravdu není pro každého. Chce to nervy z oceli a hoooodně silnou vůli. 
 Na druhou stranu jsem se ale vždycky měla na co dívat! Ať už ve dne, nebo v noci :). Moře jsem si tam doslova zamilovala. Každý den jsem pozorovala, jak se jeho barva za den mění do různých odstínů modré a s klidem můžu říct, že tohle mi bude z celého pobytu chybět dlouho a nejvíc.

Nejdůležitější vždycky je, udělat si správné kamarády v kuchyni! To se nám sice jakštakš povedlo, horší ale byla ta domluva, co bychom chtěly na jídlo. My jsme neuměly španělsky, oni anglicky.. asi si dovedete představit, jak to mohlo vypadat :D:))

Ale musím přiznat, že na mořských potvůrkách jsem si tam pochutnávala celkem pravidelně.:)

Nicméně tolik práce se na Vás bezpochyby nějak podepíše. V tom dobrém slova smyslu Vám to vypracuje postavu a zlepší fyzičku bez placení posilovny...
a v tom druhém se to projeví i na Vaší psychické stránce, kterou jsme si úspěšně léčily whiskou s ledem :))))). Z čehož tam byli všichni místní celkem na větvi, protože i ti největší chlapi tam pijí všechno s colou. 
No a i když jsme se vrátily v 7 ráno po protančené noci, tak za pár hodin zase nanovo. Na spánek není čas, chceme přece taky trochu žít!
Ne všechny rána ale byly vždycky s kocovinou. Naopak. Není nad to se probudit a posnídat na balkoně s takovým výhledem, kde Vás hřeje sluníčko. (ach jo, podívám se z okna a chci zpět!)
Tohle je fotka z VIP salonku hlavního baru, kam jsme chodily na wifi, zařizovat potřebné věci a relaxovat v pauze po práci.
No a správná dávka cukru taky nesměla chybět. Mrazený jogurt je v těch vedrech to nejlepší a ještě když si na to za dvě éčka můžete vybrat dvě polevy, jakékoliv chcete, mňam!

Ale úplně ze všeho nejvíc jsem volné chvilky trávila tady. Na pláži, kterou jsme měly asi 60m. od bytu. Jít do moře, nechat se unášet vlnama a pak se vyhřívat na písečné pláži, nad to prostě není lepší relax!! 

Abych to shrnula, tak i když jsme zažily docela hodně špatné chvíle, tak na druhou stranu i hodně dobré, strašně moc jsme se toho naučily, poznaly a neskutečně moc nás to posilnilo, změnilo, dospělo, obohatilo a posunulo dál. Nemyslela jsem si to před tím, než jsem jela, ale teď vím, že tohle dobrodružství opravdu není pro každého. Ta počáteční nejistota, jestli zítra nebo za týden nebudete muset jet domů, stres a nutnost rychlého rozhodování je ten pravý adrenalin pro dobrodruha. Každopádně to byly pro mě zatím nejlepší prázdniny a myslím, že o nich ještě uslyšíte, zase trochu z jiné stránky. :)

Krásný večer všem!
Eliza.

You Might Also Like

3 komentářů

  1. Moc pěkný článek Elizo! Vždycky mi ten tvůj blog zlepší den! (což zrovna nyní v univerzitní knihovně potřebuju :D) Pf

    ReplyDelete
  2. elizo, jsi dobra, vedel jsem ze v tobe ten dobrodruh je :)

    ReplyDelete